Další rána pro dolar: Rusko a Čína se naučily obejít SWIFT
Uvádím článek z února 2018, poněvadž je aktuální. - tereza
Hospodářská spolupráce Ruska s Čínou vedla v uplynulém roce k vytvoření nových nástrojů zbavujících tyto státy závislosti na dolaru.
Přestože jde zatím pouze o dílčí možnosti omezené na dvoustrannou spolupráci, lze říci, že se oběma zemím podařilo najít způsob, jak obejít mezinárodní mezibankovní systém SWIFT. V Číně se nicméně objevil mechanismus, který by mohl být skutečným průlomem v „tiché válce proti dolaru“.
Jde o systém PVP (payment versus payment) využívaný při obchodování na burze. Jeho výhodou v zahraničním obchodu je to, že umožňuje vyhnout se provádění plateb prostřednictvím SWIFT – a vyhnout se tak nutnosti používat dolar při průběžných transakcích.
V říjnu 2017 spustila tento systém plateb ČLR při obchodování s Ruskem, do budoucna však Peking počítá s tím, že systém rozšíří i na další státy, s nimiž aktivně obchoduje.
Je zřejmé, že k přechodu na systém plateb PVP s Ruskem vedl Čínu vysoký podíl dolarových účtů ve vzájemné obchodní bilanci. Podle údajů ze září 2017 představoval podíl plateb v exportu Ruska do Číny v jüanech a rublech jen zhruba 17 procent z celkového objemu, v dovozu Číny do Ruska pak 18,6 %. Velká většina plateb tak proběhla v západních měnách (dolarech a eurech), přičemž rozhodující část v dolarech: 78,8 % v exportu a 76 % v importu.
Přes postupný přechod vzájemného obchodu na národní měny je nadále zřejmé, že dolar hraje – vzhledem k svému postavení světové rezervní měny – stále důležitou roli. I tak ale mají pokusy o vytvoření protiváhy ke SWIFT velmi dobré vyhlídky.
První krok udělala v tomto směru Čína, když v říjnu 2015 spustila mezinárodní platební systém CIPS (Chinese International Payment System). Jeho působnost je ovšem omezena jen na „zónu“ jüanu.
Rusko vytvořilo vlastní systém bankovních služeb teprve před nedávnem jako reakci na hrozbu, že v rámci sankcí mu bude zablokován přístup k SWIFT. Je nazýván Systém zasílání finančních zpráv (Система посылки финансовых сообщений – СПФС) a je určen pro vnitrostátní platby.
Jak ruský, tak čínský systém však mají značný mezinárodní potenciál, a to vzhledem k tomu, že oba státy orientují své aktivity na obchod v rámci Eurasie. Už v nejbližší budoucnosti budou služby СПФС zpřístupněny bankám a společnostem celé Eurasijské hospodářské unie, Čína pak plánuje zpřístupnit svůj systém oblasti celé Nové hedvábné stezky.
Čínský projekt Jeden pás, jedna cesta bude zdatně konkurovat americkým globalizačním snahám – a nejbližším spojencem ČLR v její finanční válce s USA bude Rusko.
Loni v říjnu Čína definitivně institucionalizovala možnost obchodů s Ruskem v jüanech, když zřídila v Moskvě filiálku svojí Průmyslové a komerční banky. Nový systém dvoustranných plateb na principu PVP – ale bez použití dolaru – se podle všeho stane „prubířským kamenem“ na cestě odchodu od americké měny v obchodu s dalšími zeměmi. Existují už dohody s Tureckem, Íránem a Ázerbájdžánem.
Všechna tato opatření umožní ochránit ruskou ekonomiku před sankčními tlaky ze strany Západu a omezit účinky „kolapsu dolarové bubliny“, který dříve či později přijde jako důsledek hluboké nerovnováhy v americkém finančním systému.
