Švédská studie: Vakcína proti covidu-19 společnosti Pfizer se dostává do jaterních buněk a přeměňuje se na DNA

Podle švédských vědců z Lundské univerzity je messengerová RNA (mRNA) z vakcíny proti covidu-19 společnosti Pfizer schopna vstoupit do lidských jaterních buněk a přeměnit se na DNA.

Vědci zjistili, že když se mRNA vakcíny dostane do lidských jaterních buněk, přiměje DNA buňky, která se nachází uvnitř jádra, ke zvýšení produkce exprese genu LINE-1 pro tvorbu mRNA.

Tato mRNA poté opustí jádro a dostane se do cytoplazmy buňky, kde se přeloží do proteinu LINE-1. Úsek proteinu nazývaný otevřený čtecí rámec-1 neboli ORF-1 se pak vrací zpět do jádra, kde se připojí k mRNA vakcíny a zpětně se přepisuje do DNA hrotu (angl. spike).

Při reverzní transkripci se z RNA vytvoří DNA, zatímco při normálním procesu transkripce slouží část DNA jako šablona pro vytvoření molekuly mRNA v jádře.

„V této studii předkládáme důkaz, že mRNA vakcína proti covidu-19, BNT162b2, je schopna vstoupit do lidské jaterní buněčné linie Huh7 in vitro,“ napsali vědci ve studii publikované v Current Issues of Molecular Biology. „mRNA (vakcíny) BNT162b2 je intracelulárně reverzně přepisována do DNA již 6 [hodin] po expozici BNT162b2.“

BNT162b2 je jiný název pro vakcínu proti covidu-19 společnosti Pfizer-BioNTech, která se prodává pod obchodním názvem Comirnaty.

Celý proces proběhl rychle během šesti hodin. To, že se mRNA vakcíny přeměnila na DNA a nachází se uvnitř buněčného jádra, je něco, co se podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) stát nemělo.

„Genetický materiál dodávaný mRNA vakcínami se nikdy nedostane do jádra vašich buněk,“ uvedlo CDC na své webové stránce nazvané „Mýty a fakta o vakcínách proti covidu-19“.

Je to poprvé, co vědci prokázali in vitro nebo uvnitř Petriho misky, jak se mRNA vakcína přeměňuje na DNA na linii lidských jaterních buněk. Zdravotničtí odborníci a ověřovatelé faktů (fact-checkeři) více než rok tvrdili, že právě taková situace nemůže nastat.

CDC uvádí, že „vakcíny proti covidu-19 žádným způsobem nemění DNA ani s ní neinteragují“, a tvrdí, že všechny složky vakcín proti covidu-19 s mRNA i virovým vektorem (podávaných ve Spojených státech) jsou po vytvoření protilátek z těla vyloučeny. Tyto vakcíny dodávají genetický materiál, který dává buňkám pokyn, aby začaly vytvářet spike proteiny, které se nacházejí na povrchu viru SARS-CoV-2 a které způsobují, že covid-19 vyvolává imunitní reakci.

Společnost Pfizer se k výsledkům švédské studie nevyjádřila a uvedla pouze, že její mRNA vakcína nemění lidský genom.

„Naše vakcína COVID-19 nemění sekvenci DNA lidské buňky,“ uvedl mluvčí společnosti Pfizer v e-mailu pro The Epoch Times. „Pouze předkládá tělu instrukce k vybudování imunity.“

K 28. únoru bylo plně očkováno více než 215 milionů, tj. 64,9 % Američanů, přičemž 94 milionů dostalo posilovací dávku.
Autoimunitní poruchy

Švédská studie také zjistila, že na povrchu jaterních buněk se exprimují spike proteiny, které mohou být podle vědců cílem imunitního systému a mohou způsobit autoimunitní hepatitidu, protože „existují případy osob, u nichž se po očkování vakcínou BNT162b2 vyvinula autoimunitní hepatitida“.

Autoři prvního hlášeného případu zdravé 35leté ženy, u níž se týden po první dávce vakcíny proti covidu-19 společnosti Pfizer rozvinula autoimunitní hepatitida, uvedli, že existuje možnost, že „protilátky namířené proti hrotu (spike) vyvolané očkováním mohou u predisponovaných jedinců rovněž vyvolat autoimunitní stavy“, neboť bylo prokázáno, že „závažné případy infekce SARS-CoV-2 jsou charakterizovány autoinflamatorní dysregulací, která přispívá k poškození tkání“, za což je zřejmě odpovědný hrotový (spike) protein viru.

Spike proteiny mohou v těle kolovat po infekci nebo po injekci anticovidové vakcíny. Předpokládalo se, že spike protein vakcíny zůstane převážně v místě vpichu a vydrží až několik týdnů jako jiné proteiny produkované v těle. Studie však ukazují, že tomu tak není.

Studie biodistribuce (pdf) vakcíny společnosti Pfizer provedená japonskou regulační agenturou ukázala, že některé mRNA se z místa vpichu přesunuly do krevního oběhu a 48 hodin po injekci byly nalezeny v různých orgánech, jako jsou játra, slezina, nadledviny a vaječníky potkanů.

V jiné studii byly spike proteiny vytvořené v těle po podání anticovidové vakcíny společnosti Pfizer nalezeny na drobných membránových vezikulech (transportní váčky, pozn. red.) zvaných exozomy – které zprostředkovávají komunikaci mezi buňkami přenosem genetického materiálu do jiných buněk – po dobu nejméně čtyř měsíců po druhé dávce vakcíny.

Podle odborníků z organizace Lékaři za etiku v oblasti covidu, která se skládá z lékařů a vědců „usilujících o dodržování lékařské etiky, bezpečnosti pacientů a lidských práv v reakci na covid-19“, přetrvávání spike proteinu v těle „zvyšuje možnost trvalého zánětu a poškození orgánů, které spike protein exprimují“.

„Dokud lze spike protein detekovat na membránových vezikulech odvozených od buněk, bude imunitní systém útočit na buňky, které tyto vezikuly uvolňují,“ uvedli.

Dr. Peter McCullough, internista, kardiolog a epidemiolog, napsal na Twitteru, že výsledky švédské studie mají „obrovské důsledky trvalých chromozomálních změn a dlouhodobé konstitutivní syntézy hrotů, které řídí patogenezi zcela nového druhu chronických onemocnění“.

Zda se zjištění studie projeví i v živých organismech, nebo zda se DNA přeměněná z mRNA vakcíny integruje do genomu buňky, není známo. Autoři uvedli, že k lepšímu pochopení potenciálních účinků mRNA vakcíny je zapotřebí dalšího výzkumu, a to i na celých živých organismech, například na zvířatech.

„V této fázi nevíme, zda se DNA reverzně přepsaná z BNT162b2 integruje do genomu buňky. K prokázání vlivu BNT162b2 na genomickou integritu jsou zapotřebí další studie, včetně sekvenování celého genomu buněk vystavených působení BNT162b2 a také tkání lidských subjektů, které byly očkovány vakcínou BNT162b2,“ uvedli autoři.

Zdroj epochtimes.cz